Rovnováha je často vnímána pouze jako fyzická schopnost udržet stabilitu, ale ve skutečnosti ovlivňuje mnohem více než jen pohybové dovednosti. Hraje roli v rozvoji koordinace, koncentrace, psaní, sociální interakce a celkové akademické výkonnosti dítěte. Pokud není dostatečně rozvinutá, může se to projevit nejen nešikovností nebo častými pády, ale také problémy se soustředěním a učením.

Z fyzioterapeutického hlediska je rovnováha úzce propojena s vestibulárním systémem, smyslovou integrací a vnímáním prostoru. Děti, které mají obtíže s rovnováhou, často mají obtíže se špatným držením těla, což vede k nepohodlí při sezení ve školní lavici, rychlé únavě a horšímu zvládání jemné motoriky, jako je psaní nebo kreslení. Nedostatečně rozvinutý vestibulární systém se může projevit i tím, že dítě působí neklidně, snadno se nechá rozptýlit a má potíže s udržením pozornosti.

„ROVNOVÁHA NENÍ JEN O TOM, JESTLI DÍTĚ SPADNE NEBO NE. JE TO SCHOPNOST, KTERÁ OVLIVŇUJE ÚPLNĚ VŠECHNO – OD DRŽENÍ TĚLA PŘES PSANÍ AŽ PO TO, JAK SE DÍTĚ DOKÁŽE SOUSTŘEDIT VE ŠKOLE.“

Některé děti s narušenou rovnováhou se vyhýbají sportovním aktivitám, protože jim připadají příliš náročné. Může se u nich objevit strach z pohybu, nejistota při chůzi po nerovném terénu nebo obtíže s koordinací obou stran těla. Časté zakopávání, narážení do nábytku či potíže s lezením po prolézačkách nejsou jen otázkou nešikovnosti – mohou signalizovat potřebu cíleného rozvoje rovnovážných schopností.

Důležitost rovnováhy však nekončí u fyzických projevů. Děti, které mají problémy se stabilitou, mohou mít potíže i v sociálních situacích. Často narušují osobní prostor druhých, neodhadují vzdálenosti nebo se nedokážou přirozeně zapojit do skupinových her. Může se stát, že jsou kvůli své neobratnosti méně sebevědomé a straní se vrstevníků.

Existuje řada jednoduchých aktivit, které mohou rovnováhu podpořit. Velmi efektivní jsou balanční cvičení, která lze snadno zařadit do běžného dne. Mezi nejúčinnější patří stání na jedné noze, skákání přes švihadlo, přeskakování nízkých překážek nebo chůze po nerovném povrchu (muffik.cz). U menších dětí mohou být zábavným a přirozeným způsobem, jak rovnováhu rozvíjet, pohyby inspirované zvířaty – například chůze plameňáka, žabí skoky nebo medvědí chůze.

Vzhledem k tomu, že děti tráví velkou část dne ve škole, je důležité, aby pohyb byl součástí i školního prostředí. Bohužel současný vzdělávací systém klade důraz na sezení v lavici a statickou výuku, což přirozený pohybový vývoj dětí omezuje. Proto je důležité, aby učitelé i rodiče zařazovali krátké pohybové pauzy, které dětem pomohou nejen s fyzickou stabilitou, ale i s lepším soustředěním a celkovou pohodu.

V rámci workshopů UdržSe pro pedagogy se zaměřujeme na to, jak mohou učitelé začlenit pohybové aktivity do běžné výuky. I krátká balanční cvičení během vyučování mohou dětem výrazně pomoci zlepšit koncentraci i jemnou motoriku. Pohyb není jen volnočasová aktivita – je to prvek zdravého vývoje dítěte, který ovlivňuje nejen jeho fyzickou kondici, ale i školní úspěchy a celkový pocit jistoty ve vlastním těle.

Pokud chceme, aby děti nejen dobře zvládaly školní povinnosti, ale také se cítily sebejisté a zdravé, musíme jim poskytnout dostatek příležitostí k přirozenému pohybu. Rovnováha je jedním ze základních pilířů dětského vývoje, a proto bychom jí měli věnovat stejnou pozornost jako psaní nebo čtení.

Pro rodiče i pedagogy – www.udrzse.cz/pedagog