Byl jsem stručně seznámen s uvažovaným projektem Mgr. J. Slusarčukové, který se týká preventivní aktivity fyzioterapeuta v prostředí mateřské školy, zacvičení p. učitelek a doporučení i vhodných pomůcek včetně obuvi.

My dětští ortopedové považujeme předškolní věk dětí za velmi důležité období, které významně ovlivňuje jejich vývoj a kosterně svalovou soustavu.

Většina dětí si z kojeneckého a batolecího věku nese do předškolních let hyperlaxitu měkkých tkání a kloubů – tedy nadměrnou volnost kloubních pouzder, vazů a mezikostních spojení. Tento fakt sám o sobě není ničím výjimečným ani nebezpečným, pokud o něm víme a připravíme se na něj.

Nadměrná volnost kloubů, vazů, měkkých tkání v kombinaci s ještě neposílenými svalovými skupinami může vést k vadnému držení těla až skoliózám, určité koordinační neobratnosti s možnými úrazy a na dolních končetinách k nestabilitě patních kostí, které se vychylují do valgozity – tedy do „X“, následně dochází k propadání podélné klenby a k plochonoží.

Tyto vyjmenované jednotky – vadné držení těla, skolióza a plochonoží s vychýlenými patami jsou nejčastější diagnózy, s nimiž rodiče navštěvují ambulanci dětského ortopeda. Právě z těchto důvodů se mi projekt p. Mgr. Slusarčukové velmi líbí, protože pomocí jednoduchých a snadno naučitelných cviků se dá dětem v tomto věku výrazně pomoci. Paty se jim nedeformují z důvodu nějaké nemoci, ale prostou nesouhrou svalů, jež pozici korigovat umí, ale děti v tomto věku je ještě nedovedou používat. Včasným cvičením se tedy dá zabránit poměrně vážným a nepříjemným deformitám, které my musíme následně operovat. Když k těmto faktům připočteme i náš životní styl, obzvlášť ve velkých městech, kde dětem chybí přirozený pohyb po měkkých površích a chodí hlavně po asfaltu, betonu, pak se nedivíme, že dětí s plochonožím a vyosením pat je velmi mnoho.

Co pro ně můžeme udělat? Začít s cvičením a posilováním těch správných svalů co nejdříve, jakmile to lokomoční vývoj dětí umožní. Paní Mgr. Slusarčuková je velmi zkušena dětská fyzioterapeutka, která pracovala a pracuje s dětmi celého spektra pohybových omezení, není tedy pro ni problém vybrat sadu jednoduchých, a přitom efektivních cviků. Důležité je vybrat cviky, které se snadno naučí jak učitelky v MŠ, tak i rodiče – a to lze dobře zvládnout. Provádění naučených cviků je z hlediska vývoje páteře, nohou, svalových souher velmi důležité.

Současně stejnou důležitost má, ale i odpovídající vybavení obuví. Celá léta své odborné činnosti kladu na srdce rodičům dětí, aby vybírali obuv – ať už bačkůrky či běžnou obuv, s pevnou patou. Ta má svou maximální důležitost, protože drží patičky dětí v neutrální ose a zabrání tak jejich vyosení do valgozity. Jakmile obuv patu neudrží a umožní její vychýlení, tak zákonitě propadne podélná klenba a kloubní spojení nožek se začnou deformovat, a tak jak nohy rostou, deformování kloubů se zvětšuje. Obuv s pevnou patou má v tomto růstovém období skutečně zásadní! důležitost. Samozřejmě vítáme, když k pevné patě je obuv navíc vybavena i podložením klenby – fixuje tedy správnou osu nožky dvěma způsoby, a to je velmi dobře.  Udržení vertikály patních kostí je neoddiskutovatelnou podmínkou správného vývoje dětských nožek. Bohužel správně provedená a vybavená obuv něco stojí, ale za zdravý a bezpečný vývoj nohou, pat a kleneb se to vyplatí.

Jmenovaný projekt dává z hlediska dětské ortopedie výborný smysl. Spojení jednoduchých cviků naučených v mateřských školách a pak prováděných i doma spolu s obuví fixující paty dětí je ideální pro dosažení maximálně zdravého vývoje.